____Tak zase někdy příště:)

*Články by Maxië

Miluju ho!

5. září 2011 v 20:59 | Maxië
Už mu tu na blogu bylo věnováno tak moc článků... Je to snad jedinej kluk o kterým úplně veřejně a bez ropaků řikám, že ho miluju. Protože to tak prostě je. Je to ten nejchytřejší, nejúžasnější a nejhezčí kluk jakýho znám. Je to můj starší brácha :)

Tumblr_lqp8ukh1nv1qmtgy5o1_500_large_large

Růžová?

10. srpna 2011 v 17:21 | Maxië
Růžová.
200204_1588751486083_1454722532_31170459_3136056_n_large
Poslední dobou mi přijde, vlastně ne-přijde mi to tak pořád.., že tuhle barvu lidi hrozně odsuzují. Barva malých holčiček, barbín, tupých blondýnek. Většinou mi tyhle jejich kecy docela dost vadí, jenže už mě nebaví se proti nim pořád ohrazovat a vysvětlovat jim, že to je prostě jen barva a nic zlýho jim neprovedla.. Přesto ji hodně lidí nemá rádo a prostě ji nesnáší.
Možná patříte mezi ně a právě vám je asi určený tenhle článek..

Jediná jistota?

1. července 2011 v 11:34 | Maxië
"Jediná jistota je, že nakonec bude všechhno uplně jinak."
Děda, 2009
Teď chci psát o jiné jistotě. Smrt. Přivedl mě na to článek na jednom blogu, kde autorka psala o sebevraždě jejího kamaráda a pod článkem bylo strašně moc komentářů, z nichž jsem většinu přečetla, a zjistila, že hodně lidí má zkušenost se sebaveraždou a pousy o ní. Když ne se svou vlastní, tak alespoň s kamarádovou.
Sakra, jak si člověk může být tak jistý tím, že už tu nechce být? Nikdy být?! Tumblr_llrpr1acii1qara9jo1_1280_large

Depilace, epilace, kopulace

17. června 2011 v 19:56 | Maxië

Hahaha, ten název článku je tak vtipnej! (vlastně to nemá s významem co dělat, jen se to hezky rýmuje a dneska jsme z kopulace-výroba diazoňových solí- psali písemku :-D)



Někomu chloupky (a chlupy) rostou a někomu zase ne. Někomu více a někomu méně. Světlé a nebo tmavší. Každý už si asi svou metodu odstraňování našel, ale třeba mu nepřipadá dost dobra.
Jako třeba mě.

Co ti je? -NIC

18. dubna 2011 v 17:57 | Maxië
...
Zdaleka to neni jedinej případ, kdy slovíčko NIC vyjadřujeněco úplně opačnýho.
V tomhle smyslu to znamená VŠECHNO, NEŘEŠ TO, NECH TO BÝT, "V POHODĚ". Ale nikdy neznamená nic..

Hledat pravý význam slova nic je opravdu těžké. Protože uplně všechno něco je. Snad jen to opravdové nic je prostě nic. (dalo by se o tom polemizova- nic je slovo, tak to nemůže být nic..).

Zkuste si "nic" představit. Vybaví se vám nekonečná dálka, černočerná tma a nebo jen prázdný bílý prostor (a nebo něco dalšího :P). To přeci není nic. Pořád to je něco. Pořád tam je něco, z čeho je to nic složený, částice hmoty, prostor, světlo, tma.

Je to hrozně psycho a dají se na to vést opravdu dobrý debaty. Ale nikdy se to nevyřeší.
A až třeba nebudete mít co dělat, (ne)dělejte NIC :D

Moje první uměla barva

15. dubna 2011 v 16:43 | Maxië
Nechápala jsem, jak někdo mohl vybrta tak hloupý téma- barvy. Co na to jako psát? Barvy jsou hezký, barvy jsou veselý, barvy můžou být i smutný..blablabla.


Až dneska jsem si uvědomila, že barva neni až tak uplně abstraktní pojem, že to neni jen odstín, že to neni jen odrážející se světlo.
Barva na vlasy.

Článek do novin.

13. dubna 2011 v 16:13 | Maxië
Studenti čtou a píší noviny. Psala jsem to dneska, abych nedostala za pět :D

Jistě znáte ty vtipná videa z Ameriky, kde se reportéři ptají náhodných chodců na různé věci ohledně jiných zemí světa. V jednom takovém díle byly otázky o České republice. To, že si většina z nich myslela, že jsme ještě Československo, je docela pochopitelné- nesledují "aktuální" politickou situaci ve Střední Evropě. Někdy jsme byli dokonce zařazováni i do Sovětského svazu, což už považuji za daleko větší neznalost. A přeci stověžatou Prague určitě musí znát! Ale kdeže.. Nevěděli, ani kde na mapě nás přesně hledat.
Možná to byl jen dobrý výběr reportérů, aby pořad vypadal vtipně ,a aby ho uražené a hrdé národy (-Češi) co nejvíce sdíleli a komentovali. Ale upřímně přiznejme si, kolik z vás ví, kde přesně leží například Nebraska, stát v USA se stejnou rozlohou jako ČR? Nebo jak se jmenuje hlavní město deseti milionového státu Michigan? Že nevíte? Ale jak je to možné, snad sebe nepovažujete za hloupé a nevzdělané. Některé informace prostě nejsou důležité.
A Česká republika pro světové dění není důležitá. Jsme klidný stát, žádné války, žádná povstání, žádné kruté režimy, žádné velké přírodní katastrofy. Žijeme si tu docela poklidně, popíjíme pivo a v televizi sledujeme Krtečka.To nám přeci ke slávě stačí.

Seznamte se, Mr. Internet

3. dubna 2011 v 10:34 | Maxië
Internetové seznamky jsem nikdy nechápala, nikdy jsme nevěřila, že by se 2 lidi mohli dát dohromady po chatu.
Ale ono to asi vážně funguje. Tedy ne asi. Určitě. Jen to prostě neni pro moji věkovou.
Lidi co si "vážně" hledají partnery na seznamkách a je jim teprv kolem 15, opravdu nechápu.
Ano, taky jsem měla profil na lidech, líbimseti atd.. Ale proboha nikdy ne za prvotnim účelem se seznamovat.

Funkčnost internetových seznamek mi potvrdila moje maminka. Vytvořila si profil, a ikdyž jsem se ji za to hrozně smála (:D), přicházeli ji nabídky od různých mužů-hledačů. Nakonec si začala psát s jednim pánem a s tim pánem už jsou spolu rok :).
Internetové seznamky určitě nesou velká rizika. Ale to asi všichni víte, o tom psát nebudu.

Já mám jednu zkušenost s "internetovým seznámením", ale ne přes seznamku, nýbrž něco jako "guildovní sraz" hráčů z WoWka. Ty lidi ze hry mám hrozně ráda, a tak jsem se na to strašně těšila. Dopadlo to víc než dobře. Skvěle jsme se bavili a plánovali další. Zatím už jsem byla na 3, a těším se na 4.
Sice mě to furt nutí oslovovat je přezdívkama jejich herních charakterů-místo Míša řikat Neywra, místo Vojta-Tuzga :D Ale o to víc je to sranda (Oni to maj lehký, moje hunterka se jmenuje Anni :D)
Takže seznamování přes internet jednoznačně doporučuju, jen musíte ty lidi znát fakt dobře a dlouho. Fotky, skypování-ať víte, do čeho jdete :)

KOUŘení

19. března 2011 v 12:54 | Maxië
Jůů zase "můžu" psát články na téma týdne! :D That s gr8! :D


Kouření se pro mě dělí do 2 (vlastně skoro 3-4) skupin. 1) cigarety2)vodnice 3)doutníky 4)tráva

Bolest na duši...?

22. prosince 2010 v 14:09 | Maxië
Proč lidi před Vánoce vybrali sakra tak hrozivý téma? 

Komu se chce psát o bolesti na duši, když venku vesele sněží, doma voní cukroví a ráno už nemusíte vstávat do školy? Komu? Mě teda ne.¨

A ikdyby se mi chtělo, tak bych to nenapsala. Protože to, co by tu bylo napsaný by vůbec nedávalo smysl,jelikož o takovýhle věcech psát neumim a navíc, by to bylo asi hodně osobní a to mi vadí. 

Takže užívejte si Vánoce, bez bolestí. Na těle i na duši. 

War is Over, merry Xmas, čo bolí to prebolí

Rok od roku trapnější a trapnější...

15. prosince 2010 v 15:52 | Maxië
Co si přeju k Vánocům? Vlastně ani nevím.
Teda nic z toho co se dá koupit.

Když jsem byla menší přála jsem si ty nejnovější hračky. Hlavně barbíny, byla jsem do nich šílená, pak jsem si přála Sims a pamtuju si, že když jsem je nedostala, měla jsem zkaženej Štědrý den.
A vůbec jsem nechápala ty lidi, co na otázku "Co si přejete k Vánocům?" odpovídali: štěstí, lásku, zdraví, mír... Kdo by si přál takový "kraviny"?! 
Ale teď jako "velká" si uvědomuju, že bych si to vlastně přála taky.. Zdraví, lásku, štěstí. Štěstí v lásce.  Jenže to mi asi nikdo pod stromeček nezabalí. 

Ikdyž teď mě napadá jeden dárek co bych si přála, ačkoliv taky nejde zabalit. Chtěla bych "fotoatelier" (rozuměj- bílé plátno zavěšené ze stropu). Jojo, to bych si fakt přála :) 

Takže Ježíšku, já vim, že si tenhle blog čteš, ikdyž tě prosím, ať to neděláš. Ale alespoň víš, co by mi udělalo radost :)

Přátelství není černobílé

8. listopadu 2010 v 15:22 | Maxië
colorfull friends

Titulek tohohle článku si spojuju s názvem jednoho designu, co jsem měla na blogu. Byly tam všude barvy a byla jsem tam já a Dita. V té době ještě PiStolka a PaStelka. Přišlo mi, že se to Ditě zdálo docela vtipný a furt mi to připomínala (něco jako: Štěstí je mozaika složená z malých radostí :-DD). 
Nenadepsala jsem to tak, jen kvůli těm barvám, je to prostě pravda.

Nevím o žádném přátelství, které by bylo prostě jednoduše černobílé. Všude jsou nějaké barvy, nějaká ale. Nikdy to prostě není jen to dobrý(bílá). Být pravým přítelem si sebou nese právě i to břemeno opačné, to že s tím druhým zůstanete i v těch těžkých dobách (černá). Jenže mezi tím je ještě spousta dalších barev. Červená, kdy se na kamarádku naštvete, protože vám řekla, že máte malý prsa a vypadáte jako Lufinie, až na ty odstátý uši (hádej kdo:D), zelená, když jste tak šíleně moc LUCKY, že nemůžete být ještě víc zelení, modrá, když se cítíte tak odvázaně a vesele, že na to vždycky dlouho vzpomínáte, jasná zářivá duhová, když vám stačí jen jeden pohled, usmějete se a uvědomíte si, že tu třeba nejste zbytečně, jste tu pro někoho, kdo vás potřebuje. Potřebuje jako Ditato Anunu a Anuna Ditata.

(A teď jestli jste se v těch barvách nepoznaly děvčata, taaaak budu šedohnědá! Zlá!:D)

A pak máte taky svoji barvu, musíte ji sladit s barvou ostatních. Jinak to prostě nikdy klapat nebude. A ikdyž se někomu zdá že kombinace žluté a fialové je hrozivá, stačí najít jejich správný odstín a hned si lépe sednou. Přátelství je o hledání barevných kombinací, o kontrastech a o tom, že se vám to tak prostě líbí a nechcete to jinak. 

Forever young

2. listopadu 2010 v 16:19 | Maxië
Možná je ten titulek trochu klišé, ale prostě.. kdo by nechtěl být stále mlád.

Zastavit čas a zůstat napořád tím bezstarostným teenagerem, kterému ke štěstí stačí vyšší kapesný a den volna ve škole. 
Je to prostě úplně ideální věk.
Když jsem byla malá, strašně jsem si přála rychle vyrůst, nosit podpatky, kabelky, malovat se... A teď, tohle všechno dělat můžu a nechci!
Chci bejt prostě malý ditato. Chci si furt užívat, řešit jediný problémy se školou a s tím, že nemám co na sebe. Nechci být dospělá. Vydělávat, platit daně, dluhy, starat se o sebe. A nechci ani aby stárli a dospívali moji přátelé. Nebo třeba brácha. Konečně si tak skvěle rozumíme a on jde za rok na vejšku. :( Prostě. Tohle nechci! Jenže se tomu nijak nevyhneme.. a jednou prostě zestárneme, zmoudříme (a už nám ta dospělost ani vadit nebude..) a celkově dospějeme do dospělosti a budeme dospěláci. Ti trapní, nechápaví, nudní dospěláci.

Alkohol a jiná kouzla.

29. října 2010 v 12:26 | Maxië
Možná to nevíte, ale Mladá Fronta DNES naši školu každý den zásobuje výtisky novin a my jim za to na oplátku píšeme názory na různé věci. Celé téhle akci se říká "Studenti čtou a píši noviny". Sice jsem ještě žádnej článek neposlala, protože, když něco píšu, tak to píšu strašně osobně a nechci aby všichni věděli co si ta Anča sakra myslí. 

Ale tady to tolik lidí nečte, teda hlavně ne naše profesorka. 
out-of-love.blog.cz

Když jsem se rozhodla psát tenhle článek, přečetla jsem si ještě spoustu dalších od autorů-studentů, které se dostaly na stánky Mladé Fronty.  Přišlo mi, že všichni ten alkohol strašně odsuzují. Dělají jako, kdyby nikdy nepili, poučují, zakazují... a přitom to jsou mladí lidé! Znělo mi to tak strašně nepřirozeně. A pak mě jeden článek obzvlášť dostal- "alkohol je trendem dnešní doby". Cože? Co je to za kravinu? To, že v dnešní době si můžeme vybrat jestli budeme pít pivo, víno nebo vodku nic nemění na tom, že alkohol , jako takový, se pil za každé doby. Tak třeba za minulého režimu. Asi o tom nic moc nevím, ale zrovna v poslední době jsem přečetla 2 knížky z té doby a viděla film Občanský průkaz a to mi přišlo docela dost věrný. Parta teenagerů, kámoši co mají svoje místečko na kopci, kam si chodí povídat a pít! Pili uplně normálně, každý den, pár piv. Chodili do hospody, panákovali vodku. Alkohol byl (nejen) pro mladé velkým lákadlem, a vždycky bude.

Moje první fantasy

20. října 2010 v 19:16 | Maxië
Hihi, tohle téma se mi mocinQy moc líbí :)

Dávno již tomu, co mě poprvé tenhle žánr nadchnul. Určitě to nastartovaly filmy Pán Prsenů a knihy Harry Potter. To byl základ. LotR pro moji vášeň ke všem fantasy postavičkám- elfové, trpaslíci, skřeti, kouzelníci a jakmile vás někdy dostane Harry Potter, tak se nestane jen vaši oblíbenou knihou, je to životní styl. Teda v určitých extrémech. 

V poslední době sem tam občas píšu fantasy povídku s HP tématikou  [tady], ale zkoušela jsem i čistě vlastní fantasy [tady], to zase když jsem si jednou přečetla Eragona. A v neposlední řadě fantasy ovlivnilo můj život v počítačových hrách. TZARem počínaje, Warcraftem to pokračovalo a zatíím to skončilo u WoWka. Skoro nikdo nechápe tuhle mojí vášeň. Ale je to prostě všechno propojený. Proto jsem ujetá na seriál The Guild, na obrázky s elfama, na elfí uši na magický amulety (obzvlášť na ten jeden, co měla Arwen <3 v LotR). 

Na první pohled jako takovýhle "maniak" nevypadám a proto se lidi diví ještě víc. 

Ale Fantasy je to nejlepší co mě mohlo potkat :)

Vampireees

9. srpna 2010 v 16:36 | Maxië
Ještěže to téma týdne existuje :) Jinak bych už vážně nevěděla o čem psát.

Upíři..
Nikdy nebyli tak populární jako dnes, a to právě díky Twilight, ikdyž to asi nejsou upíři v pravém slova smyslu. Upíři mají být hrůzostrašné bestie, sající lidskou krev, pýcha všechn béčkových hororů a strašidelných historek.. A najednou je upír vnímán jako nejvíc "hot" a "cool" osoba.

Nic proti Twilight, četla jsem všechny díly a líbilo se mi to, ale co je moc to je moc..

Docela se začínám bát, že nejslavnějsí upír hrabě Dracula už nebude zdaleka tak nejslavnější a Edward ho lehce vyšoupne. Ale přeci jen k tomu má asi ještě daleko. Draco má velkou tradici a historii a hlavně-respekt. A snad i (dřív) vzbuzoval v lidech hrůzu, jako každý správný nefalšovaný upír.

Využití blogu a různých her ve ŠKOLE

13. srpna 2009 v 14:58 | Maxië
Hihi, to se mi zas dneska něco povedlo .) (psáno 12. června)

Mc vs Burger King

29. července 2009 v 19:30 | Maxië
Včera jsme byli v Praze v IKEA /mimo jiné jsem si tam koupila úžasnou věc, která změní celej můj pokoj :D/ a na zpáteční cestě se stavovali v Letňanech. Měla jsem docela hlad a tak jsem si dala "číze" taky trošku ze zvědavosti co je lepší jestli Mc cheese nebo tenhle :D

Že bych neuměla ani tohle?

6. července 2009 v 18:51 | Maxië
Často se zamýšlím nad tím, čím se budu v životě živit, co půjdu studovat a tak. V ničem nevynikám, v ničem nepropadám. Je to težký ./ (teda rozhodně nejdu pracovat do zdravotnictví.. fuj doktoři, fuj sestřičky, fuj krev .D)

Ale o tomhle ten článek není .D

Archiv, aneb co se nevyhodilo .D

11. června 2009 v 19:56 | Maxië
Článek z pondělka, nestihla jsem ho zveřejnit, měla jsem... řekněme.. moc práce .))


Tak jsem dneska prohrábávala bedny s různými "starožitnostmi", dopisy a tak, hledala jsem totiž fotky ze sboru (nakonec jsem našla, ale ne všechny, což je divný, myslela jsem že je dávám na jednu hromadu .D).
 
 

Reklama