____Tak zase někdy příště:)

13) Válečná strategie

23. února 2010 v 18:38 | Maxië |  *Krása není všechno
Nějak jsem zapomínala dopisovat pokračování, ale nakonec je z toho pěkná kapča :)) ;) Emma nepřestávala žasnout, jak ochotná je Adelaide spolupracovat, pokud jde o Searen. Respektive pokud jde o to jí škodit. Adelaide se natáhla na postel a zívla. "Emmo, opravdu nechápu, proč to tak komplikuješ. Nemusíš na to mít nějaký světový strategie." Emma se zarazila. "Od kdy mi říkáš Emmo?" zeptala se udiveně.

Adelaide obrátila oči v sloup. "Říkat ti Aurore by byla zbytečná ztráta času. Vždycky když tě tak někdo osloví se ohlížíš na koho to ten někdo mluví." Emma udiveně zvedla obočí. Opravdu tohle dělala? "No… A co žes to teda říkala před tím?" "Že to zbytečně komplikuješ. Máš obě Seařiny slabiny - totiž Jaye a Nika. Nepotřebuješ vojenský plán. Prostě si jen musíš udržet pozici a šplhat pořád výš. Což pro tebe bude nejspíš problém," ušklíbla se Adelaide a posměšně se na Emmu podívala. "Co tím myslíš?" "No, nejspíš sis už všimla, že Searen naprosto brilantně pomlouvá. Takže zítra se nejspíš dozvíš že jsi někoho sexuálně obtěžovala, že jsi nymfomanka, nebo něco podobného. A ty se vzdáš jen proto, aby ty kecy přestaly. Searen vyhraje. A moje pomoc bude jen ztráta času," uzavřela to Adelaide. "Ty jsi ještě moc angličanů nepotkala, co?" zeptala se Emma. Adelaide si odfrkla. "Ale s jedním jsem chodila. Tím jsem zjistila, že vy angláni jste nenapravitelní puritáni a že víc času strávíte couváním, než chozením dopředu." Emma zavrtěla s úsměvem hlavou. "To nemohl být angličan. Ve skutečnosti máš o nás dost zkreslené představy. A navíc… vlastně jsem poloviční francouzska, ne?" To musela Adelaide neochotně přiznat. Emma pokračovala. "Takže myslím, že náš plán by mohl vyjít…" "Nevyjde," přerušila ji otráveně Adelaide. Emma se zamračila. "Nevím, proč by neměl." "Protože aby vyšlo něco takovýho, co tady už hodinu líčíš, musela bys být na stejný úrovni jako Searen. Však víš, stejná liga. Ale tam ty nejsi. Mohla bys být na dobrý cestě kdyby ses nesnažila zničit všechny ty drby a nezačala ze sebe dělat šprta. Teď jsi obyčejná studentka, někdo, kdo proti Searen nemá ani nejmenší šanci." "Takže ty říkáš, že na to, abych mohla vyhrát nad Searen musím být jako ona? Někdo, kdo střídá kluky jako ponožky?" zeptala se nevěřícně Emma. To bylo naprosto nemožné. Ne jen že by něco takového dobrovolně neudělala, ale taky by tím ztratila obě svoje esa - vždyť se se Searen rozešli právě kvůli tomu, jaká byla. Sice ona s nikým z nich nechodí ale stejně… bylo to až moc podobné. Musí tady přece být i jiná cesta. "Přesněji řečeno hnusná, sobecká, bezcitná ledová královna který na nikom nezáleží. Takhle si totiž budeš brát případné ztráty moc k srdci. Ona vlastně nemá co ztratit. V každém případě jí to vynese popularitu. Je jedno jestli dobrou nebo špatnou, tady v Krásnohůlkách se to stírá. A myslíš si, že tady snad má nějaké kamarády? Ani omylem. Kluci jsou pro ni jen hračky a holky uvřeštěný slepice. Jediné o co ona stojí jsou Nik a Jay, Bůh ví proč. Ona může jen získat. Ty můžeš ztratit všechno, chápeš? Vlastně si asi myslím, že jsi blázen, že ses do něčeho takovýho pustila," zamumlala Adelaide. "Asi?" zeptala se nechápavě Emma. Adelaide pokrčila rameny. "Ještě jsem se vlastně nerozhodla. V jistým směru je to dobře, že konečně někdo našel odvahu postavit se tý směšný káče." "Adelaide… Proč ty vlastně Searen tak nesnášíš?" zeptala se Emma zvědavě. "Proč? Jednou jsem udělala tu chybu, že jsem ji považovala za svou kamarádku. A našla jsem si kluka. Týden po tom co jsme spolu chodili jsem je přistihla jak to dělají. A ona se mi smála. Žádná z holek které se za ní vlečou nesmí mít kluka kterého neschválí.A já jsem udělala tu chybu, že jsem se zamilovala," pokrčila Adelaide rameny. Její tvář byla naprosto nevzrušená, jako by vyprávěla příběh někoho jiného. Ale Emma by se vsadila, že to nebere s takovým klidem jako by se navenek mohlo zdát. Ale zase tady něco nesedělo. "Ale když se ti líbil Nik…" Adelaide po ní šlehla ostrým pohledem. "Nech to být. Prostě to neřeš, jo? Stejně je pozdě, měly bychom jít spát." Natáhla se, zhasla lampičku a zachumlala se pod peřinu. Emma pokrčila rameny. Dobrá, zítra je taky den. S tou myšlenkou zalezla do postele. _________________________ Ráno u snídaně vypadala atmosféra úplně stejně. S tím rozdílem, že se nepatrně začaly rýsovat Seareniny odpůrkyně. Emma je poznala na první pohled, seděly co možná nejdál od ní a neustále se na ní otáčely a něco komentovaly. Emma seděla mezi nimi, a přestože ani jednu z nich neznala, cítila jako by patřila mezi ně.
Pak si vzpomněla na svůj plán. Nesmí patřit mezi ně. Musí zůstat taková jaká je. V tom je totiž její "síla". V tom jak se od Searen liší. Chováním a asi určitě I vzhledem... Jejím úkolem je si co nejdéle udržet Nika. Nebo Jaye? Nejlépe oba najednou. Zatím to šlo. Ale co pak? Až je přestane bavit si hrát na nejlepší kamarády? Sama moc dobře věděla, že na těch pomluvách, co tu kolují, je alespoň špetka pravdy. Chtěli ji oba dva a ona chtěla jen jednoho. Ale vůbec nevěděla koho. Vlastně věděla... Chtěla Siriuse. Tak moc ho chtěla mít u sebe, nestarat se o kecy všech kolem a jen si užívat jeho vůni, doteky a neustálý smích. Ale věděla, že jeho už mít nemůže. Nikdy...
Penny si všimla, že s Emmou není něco v pořádku. "Emmo, co se děje?"usmála se na ní.
"Ale nic.."zavrtěla hlavou Emm.
"Počkej, počkej... vidím to na tobě. O co jde?"
"No.. o Siriuse."smutně se pousmála.
Penny okamžitě pochopila. "Aha.. rozešli jste se?"
"Ani nevím. Teda jako jo.. rozešli, ale ani mi to nebyl schopnej napsat."
"To je teda pěknej debil.."utrousila Penny.
"Ne to on není. Já ho chápu."zamumlala Emma.
"Aha.. promiň. A můžu se tě zeptat jak to mezi tebou a Jayem? Nebo mezi tebou a Suarézem?"
"Pořád nijak. Nevím, jestli to někdy nějak bude. A nevím s kým."
Emmu neudivovalo, že Penny říká Nikovi Suaréz. Prostě ho neměla ráda, i když přesný důvod Emma stále neznala. Po snídani se všichni rozešli na vyučování. Emma byla téměř ráda, že se Searen nemá společného nic než oběd. Ona totiž chodila, stejně jako Nik, do posledního ročníku. Em nechápala, proč si Searen našla někoho jiného, když měla Nika. Vždyť Nik byl vlastně dokonalý. Krásný, chytrý, vtipný, sexy… Tak proč si našla o rok mladšího kluka, který měl - Emma to musela uznat - skoro ty samé vlastnosti? Akorát Nik byl o trochu víc tajemnější. Ale i když měly se Searen naprosto jiný rozvrh, mírným střetům se stejně nevyhnuly. "Uhni, Brownová. Stojíš v cestě," ozval se chladný hlas. Před Emmou stanula Searen s pěti holkami jako tělesnou stráží. Nepromluvila ona, ale jedna vysoká s bledou tváří a trochu zašpičatělýma ušima. Nejspíš poloviční víla. Všichni teď oslovovali Emmu Emma Brownová, už nebylo žádné Aurore de Clavet. Nejspíš si mysleli, že jí tak dokážou, že tam nepatří. Jenže Emmě to tak víc vyhovovalo. Emma chtěla něco říct, ale Adelaide - která se teď podezřele často držela v její blízkosti - ji předběhla. "Má stejné právo tady chodit jako ty. A nevím, proč bys nemohla uhnout ty, Ilian," to jméno vyslovila s posměchem. Searen se ušklíbla. "Pořídila sis bodyguarda, Brownová?" Emma se jí podívala do očí a usmála se. "Na rozdíl od tebe žádného nepotřebuju," odpověděla pohotově. Searen něco zasyčela a natáhla ruku před sebe. Ve stejné chvíli všechny dívky ustoupily. Emma z toho pochopila, že nejspíš chce udělat nějaké vílí kouzlo - nejspíš aby dokázala, že nepotřebuje ochranku. Emmu zamrazilo. Vlastně ji ani nenapadlo, že přejdou ze slovních bojů na čarodějnické. Na teorii byla dost dobrá, ale praxe… A navíc tu byla Searinina vílí krev. "Priscillo, nech ji," ozval se z ničeho nic Nikův hlas. Emma se na něj podívala. Stál několik kroků za ní, tašku přehozenou ledabyle přes rameno. V černých kalhotech a bílé košili vypadal úžasně. I když si Emma nemyslela, že by jeho slova měla na Searen nějaký účinek, opak byl pravdou. Searen svěsila ruce a usmála se na něj. "Jak chceš, zlato," zašveholila. Nik se na ni ani nepodíval. Vlastně se nepodíval ani na Emmu, vypadalo to, že je z nějakého důvodu naštvaný. Ale Emma netušila, jestli na Searen, na ni, nebo na sebe, že se do toho pletl. Rychle odešel. Když se Searen podívala zpátky na Emmu, její pohled nebyl už vůbec milý. "Vyřídíme si to později." S těmito slovy se svou "ochrankou vyklidila chodbu. "On se tě zastal," řekla dost udiveně Adelaide. Emma se zachmuřila. "No a?" "Ona takhle šikanovala už kdekoho. Ale ještě nikdo se nikdy nikoho nezastal. Natož Nik. Ten za ní běhal jako štěně na neviditelném provázku." Emma se uchechtla. "Tak to si nedovedu představit…" "Věř nebo nevěř, prostě tak to bylo. Vypadá to, že věci se tady začínají opravdu docela měnit…" _________________________________ Emma nad tím "výjevem" celý den přemýšlela. Nedokázala se soustředit na probíranou látku a dokonce ani na oběd.
"Normálně bych se zeptala, že si snad zamilovaná, když čumíš takhle do blba, a to možná I seš, ale nechovala by ses až takhle zvláštně, co se děje?"zeptala se Penny, která s ní sdílela všechny hodiny a až na obědě ji to nedalo a musela se zeptat.
Emma se s Penny nerada bavila o Nikovi. A tak tedy jen mávla rukou a podívala se jinam. Penny si jen povzdychla. Snad ji to bylo I jasné..
"Promiň mi to, ale opravdu jsi s toho Suaréze úplně vedle jako všechny holky tady před rokem..."dodala po chvíli.
Aha, takže ji to došlo.
"Včetně tebe."ušklíbla se na ni Em.
"Haha. Moc vtipný."utrousila Penny a rychle dokousala poslední sousto a složila příbor.
"Nene.. počkej chvíli. Pokaždé když se spolu bavíme se pořád jen hádáme. Já nevím čím to je, asi mnou, ale nechci aby to tak bylo. Nechci tě ztratit kvůli Nikovi, ale nechci ztratit ani Nika kvůli tobě..."řekal poněkud zdráhavě Emm.
"Tak to si to budeš muset nějak ujasnit."ušklíbla se Penny a odešla.
Penny byla v tomhle ohledu opravdu zvláštní. Nik byl někdo koho naporsto nesnášela. Ani k tomu snad neměla důvod, jen ten, že spolu před více než rokem chodili a pak mu dala bez jakéhokoliv důvodu kopačky. Na Vánoce. To spíš Nik by ji měl nesnášet. Nebo že by tu bylo všechno naopak?
Rozhodla se, že historií se zabývat nebude a konečně dojde za Nikem. To co pro ni udělal určitě mělo být nějaké skryté gesto. A nebo to prostě udělat chtěl a to by bylo ještě mnohem lepší.
Odpolední vyučování měli ve skleníkách na pozemcích školy. Přestože byla s Penny ve dvojci, ani jedna z nich nepromluvila. Emmu to mrzelo, ale zároveň I štvalo. Proč se musí za všechno furt omlouvat? Možná ji prostě měla říct, ať si to s nim vyřeší sama, ale že nemusí být hned naštvaná I na ní. Sledovala každou minutu na hodinách u vchodu a jakmile odbyla 4 hodina, strhla rukavice, naházela do tašky učebnice a vyběhla ven. Tak moc ho chtěla....chtěla vidět.
Už byla skoro u jeho chaty, ale zarazila se. Nik seděl na ohradě jednorožců a bavil se s nějakou dívkou. Ne počkat, nebavil se s jen tak nějakou dívkou. Bavil se s vílí kráskou.
Searen nešlo přehlídnout, její dokonalá silueta se majestátně vyjímala v lehkých splývavých šatech. Na šaty byla ještě poměrně zima, podle Emmy. Podle víl už asi ne. Třeba nemají teplou krev. Jak ráda by ji teď skočila po krku a začla pitvat! Pak by zjistila jakou má krev, ať si má třeba modrou, nána namyšlená. A konečně by se dopátrala jesli má, nebo nemá srdce. V případě, že by tam přeci jen nějaké bylo, určitě by bylo ledové jako kámen. Nenáviděla ji! Pro tu její dokonalost a pro všechny její chyby. Emma se rozhlédla. Poblíž ní začínal les a tak neváhala a vběhla mezi stromy. Připadala si směšně, že se tu schovává před Nikem a jeho bývalou - nebo budoucí? - ale nemohla si pomoct. Opravdu nechtěla aby ji viděli. Vlastně ani ona je nechtěla vidět spolu. Bylo to dětinské, to věděla. Ale byl to fakt. Jak se tak kolem rozhlížela, zjistila, že jen o něco hloub do lesa je Dráček a tak šla tím směrem. Vždyť Nikovi může poděkovat později. Pokud teď bylo ještě za co děkovat. Možná se na ni se Searen domluvili, co ona ví? Podle toho jak o ní mluvil by Em řekla, že ji pořád aspoň trochu miluje. K Dráčkovi trefila bez problémů. Ke vlastnímu uspokojení zjistila, že už se v tom lese celkem vyzná. Podívala se na stříbromodrého draka, který stál na kraji pomenší loučky. Najednou se na ni prudce otočil až se lekla. Se svými dvěma metry - což byly sice ještě míry dráčete ale pořád to bylo mnohem větší než člověk - vzbuzoval dost velký respekt. Navíc to nebyl žádný hubeňour, bylo vidět, že rozhodně nehladoví. Emmu by zajímalo, čím ho ten Nik krmí. Nebo že by si Dráček pro sebe už lovil sám? To netušila. Chvíli si ji prohlížel žluto-zelenýma očima, ale naštěstí došel k závěru, že pro něj Emma nepředstavuje žádné nebezpečí. Možná, že si ji už trochu pamatoval. Emm opožděně došlo, že jí mohl i něco udělat, vždyť zas tak dobře ji zase nezná. Pomalými kroky a s uklidňujícími slovy se blížila k Dráčkovi. "No ahoj, krasavče. Opravdu rosteš jako z vody. Pamatuješ si na mě?" mluvila na něj mile. Pak jí došly dvě věci. První: Nevybrala drakovi žádné jméno. Druhá: Stejně ho nevědomky pojmenovala Dráček. Usmála se. "No, jsi krásný, že jo, Dráčku?" A pohladila ho po lesklých šupinách. Dráček spokojeně zafrkal. A tak je tam našel po nějaké té chvíli i Nik. Nejdřív když uviděl Emmu s Dráčkem tak se zarazil, ale pak se vzpamatoval a bodře prohlásil. "Takhle rychle jsem neviděl utíkat ani zajíce." Emma i Dráček se na něj otočili. Emma se zamračila. "Cože?" "Nešla jsi náhodou za mnou?" "Ne, jak vidíš, šla jsem za dráčkem," zachmuřila se Em ještě víc. Snad ji neviděl… "Tak proto jsi pelášila do lesa hned jak jsi nás uviděla?" rozesmál se Nik. "Ty vážně umíš být zábavná…" Emma po něm hodila vražedným pohledem. "Nechtěla jsem vás rušit," odsekla jedovatě. Nik se přestal smát a jeho výraz teď byl překvapený. "Rušit? A proboha od čeho?" "Co já vím…" pokrčila rameny Emma. "Pris si jenom chtěla ujasnit, jak to s námi je." "A jak to s vámi je?" zeptala se skoro proti své vůli Emma. Nik protočil panenky a zavrtěl hlavou. "Ne, ty hloupá. Ne jak je to s námi. Ale jak je to s námi dvěma," vysvětloval jí jako pitomci. Emmě konečně došlo, že myslí ji a jeho. "A…ha," zamumlala. "Ale otázka je pořád stejná. Jak to s námi je?" Nikovi v očích zase zajiskřil smích. "Na to jsem se tě chtěl zeptat, ale ty jsi utekla do lesa jako zajíc." "Takže ty…" Emma polkla. "nevíš, jak to s námi je?" zeptala se. To snad není možný. Nestačí, že se ona nemůže rozhodnout, vypadalo to, že se nemůže rozhodnout ani nikdo kolem ní. Nik se zamyslel. "No… na tom něco bude. Asi si opravdu nejsem jistý… ale možná bych to mohl zjistit," usmál se na ni hřejivě. Emma byla při tom úsměvu nejistá. Opravdu je usmíval hezky, bílé zuby mu jen zářily. A v tom jarním světle vypadal tak hezky… "A jak?" zeptala se zcela zbytečně. "Tak jsem si říkal jestli bys se mnou někam nešla," vybalil to na ni. Emma na něj vyvalila oči. To jako na rande? To nemyslí vážně. Vždyť přece chtěli být jen přátelé…nebo snad ne? Proč musí kluci měnit názory tak nečekaně? To samý dělal totiž Jay. "Jako…kamarádi?" zeptala se tedy pro ujištění Em. Nik se zamračil a na obličeji se mu objevil nespokojený výraz. "Víš, doufal jsem že víc, než jen kamarádi." "Takže rande?" Nik přikývl a usmál se na ni. Emma se naopak zamračila. Sakra. Kdyby neviděla, že před tím mluvil se Searen, určitě by tolik neváhala. Ale co když se na ni s Nikem domluvili? Co když je to nějaká past? Nik ji sice moc v lásce nemá, ale kdo ví, co ta holka umí za čáry? Do háje. To snad nebude moct věřit ani vlastním přátelům? Zatřepala hlavou a pokusila se všechny pochybnosti vytěsnit z hlavy. Pak vzhlédla k Nikovi a úsměv mu oplatila. "Ráda s tebou někdy půjdu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Do you like?

Jj...
Nn...

Komentáře

1 florettcin florettcin | Web | 23. února 2010 v 22:24 | Reagovat

hehe si nějak napřed čtu třetí :DD a sem občas zmatená ... ta emma už byla v nějaký předešlý povídce ? ale pěkný to je kulisa z harryho pottera, co ? :DD

2 Florettka ;) Florettka ;) | Web | 25. února 2010 v 17:58 | Reagovat

No, já se měnim hodně. I když nechceš kamarádi tě ovlivní. Občas mluvim stojim a směju se jako moje kamarádka. I se tak chovám, moje kamarádky se jenom smějou a přehazujou ten optimismus na mě a to mi hodně pomáha :) no já žiju, hehe. občas napíšu na blog abych se odreagovala. něco jako můj deník :) stejnak to nidko nečtě, ale je to dobrej pocit se vypsat. jak se ti vede ?

3 Florettka ;) Florettka ;) | Web | 25. února 2010 v 20:00 | Reagovat

ták, a teď sem dočetla včechny kapitoly, wow docela zapeklitý :) to si si stim musela dát hodně práce, takle to vymslet. poklona :) moc pěkně se to čte, teda já bych radši aby byla s nikem. nejspíš si budu muset přečíst to stim siriusem, abych emmu celou pochopila. už se těšim na další ;)

4 Florettka ;) Florettka ;) | Web | 2. března 2010 v 8:35 | Reagovat

No, takže.. přečetla sem i Siriuse a abych řekla pravdu hrozně ráda bych aby měla něco se Siriusem, jenomže ona už je v Krásnohůlkách:/ ale nik se chová taky fajn, něco jako Sirius akorát v Krásnohůlkách :) už se těším na další :D;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama