____Tak zase někdy příště:)

5) Návštěva v nepravou chvíli

27. ledna 2008 v 17:23 | Maxië |  *s Tinkou, Tinnou a Jasane
Vím, že se tahle kapča asi nebude holkám líbit, ale já si myslím, že by se při té události určitě jen nesmáli... Má taky trochu okoukaný název :D Ae to snad neva ;)

Pak smích postupně ustal. Zdálo se, jakoby si až teď všichni uvědomili, že Sirius už tady není. Doteď panovala podivně veselá atmosféra, ale teď už ani Jamesovi nebylo do řeči. Liv pozorovala ty tiché postavy. Andromeda seděla s koleny u brady na křesle a dívala se skelnýma očima zamyšleně z okna. Naproti Liv byl opřený Remus a upřeně sledoval plápolající plamínek svíčky na stole. Lily v místnosti už nebyla. Nejspíš se neslyšně vytratila, a poté ji následoval i James se sklopenou hlavou. Tohle asi nebyly nejlepší podmínky pro další rozhovor o Siriovi. Liv si teď připadala víc než trapně. Až teď ji napadlo proč do Godrikova dolu k Potterovým přijeli Lupin a Tonksnová. Chtěli si se starými přátelili společně zavzpomínat na ty staré dobré časy bez smutků a žalu. A ona, sousedka, kterou vlastně nikdy neviděli k nim vtrhne a klidně se s nimi baví o mrtvém příteli. Neslyšně polkla a pak se pomalu zvedla a zamumlala něco jako rozloučení směrem k Roomie a Removi. Malou Doru však nikde v obývacím pokoji nezahlédla. Byla by se ráda zrovna s ní rozloučila, ale nepřipadalo v úvahu, že by běhala po celém domě a hledala ji. Přišlo ji jako slušnost oznámit svůj odchod i majitelům domu a tak zamířila do kuchyně. V celém domě teď panovalo ticho. Mrtvolné ticho. Lily měla celý dům dokonale vysmýčený, nikde nepoletoval prach a ani vítr si nedovolil nezbedně si pohrávat s běloskvoucí záclonkou. Sešla po schodech. Šla pomalu a opatrně, nekoukala se totiž na masivní staré dřevěné schody. Její pohled uvízl na školních fotografiích, které visely v úhledných rámečcích jedna vedle druhé na celé stěně. Dá se říct, že na každé fotografii byla zachycená dvojka smějících se chlapců. Ihned ji došlo, že ten hezoun , co stojí vedle brýlatého kluka, bude na sto procent Sirius. Ale často se u nich objevovali ještě další dva chlapci. Jeden měl výrazné rysy ve tváři, koho ji jen připomínal? Zakroutila hlavou nad svou nevědomostí, nemohl to být někdo jiný než ten muž nahoře v pokoji- Remus. Pečlivě si prohlížela i toho čtvrtého. Nevzpomínala si, že by ho někdy viděla. Byl dost malý. Tedy nízké postavy. Jinak byl až moc trojrozměrný. Kulaté tváře jen podtrhovaly celkovou otylost. Překvapilo ji, že skoro na žádné fotce není vyfocená i Lilian. Byla si naprosto jitá, že chodila na stejnou školu, jako James, ale proč se s ní nikdy nevyfotil? Ale vlastně tady měla jednu fotku-ve svatebním. Moc ji to slušelo. Tak krásné dlouhé upnuté šaty by ji neušili snad ani andělé. Sama vypadala jako z nebes, až na tu lesklou hřívu nazrzlých vlasů. Lily se na té fotografii usmívala a stále se dívala někam jinam, zřejmě chtěla objektiv každého fotografa obdarovat zářivým úsměvem. Čím víc scházela dolů, tím víc byly postavy mladší a mladší. Na fotkách se teď objevovali něčí rodiče a u nich zas ti dva černovlasí chlapci. Neměla tušení, jestli jeto rod Blacků, nebo Potterů. Už ji zbývalo jen pár schodů, ale zasekla se u jedné moc zajímavé fotky. Bylo to foto nejspíš z rozřazováním Na stoličce s Moudrým klouboukem seděl zrovna malý Sirius a radoval se. Dostal se do Nebelvíru. Na fotce však nebyl jen on sám, byla tam taky spousta ostatních tleskajících studentů. Jen vzadu nějaká studentka netleskala. Vypadala, jakoby měla vybouchnout vztekem. Liv se podivila, bylo ji jasné, že to asi nebude stůl Nebelvíru, kde ta dívka seděla, ale její kolej přeci taky tleskala každému, ikdyž se nedostal zrovna k nim. Udělala další krok na předposlední schod, ale málem zakopla o malou holčičku.
"Dorko, co tady děláš?" usmála se na ni trochu překvapeně Liv.
"Koukám, že tě zajímají fotografie. Vidíš, tady to, je můj strýček."hrdě se usmála a vztyčila svůj baculatý prstíček k oné fotografii z rozřazování.
Livii zřejmě vůbec nezajímalo, že ji vůbec neodpověděla na otázku. Znovu se koukla na ti fotku a zeptala se, jestli neví, kdo je ta zamračená dívka.
"No jasně, že vim. To je milovaná teta Bella."odfrkla si pohrdavě Nymphadora tak, až to Liv úplně překvapilo.
"Víš, že to ona zavraždila Siriuse?"koukla na Liv očima plných stesku.
Liv na to neměla co říct, tahle malá desetiletá holčička ji na rovinu řekne, že její vlastní teta zavraždila Siriuse. Odmlčela se, nechtěla ji její domněku vyvracet a tak radši přemýšlela nad jiným tématem.
"A ty už taky chodíš do Bradavic?"zeptala se, jakoby se nechumelilo.
"Ne, až za rok. Vždyť je mi teprv 10."zakroutilo hlavou děvčátko.
"A do které koleje se dostaneš?"
"Jak mám asi tohle vědět? Kdybych to věděla, tak by tam už ten starej Moudrej klobouk nemusel tak dlouho strašit."
Liv se na ni podívala naoko přísným pohledem, ale pak ho vystřídal přívětivý úsměv. "Tak já už asi budu muset jít. Jo a nevíš kde je Lily s Jamesem, chtěla bych se s nimi rozloučit."
Dora ji posunkem ruky ukázala na zavřenou místnost a Liv ji kývnutím hlavy poděkovala. Sešla ze schodů a ještě než došla ke kuchyni uslyšela cupitat dětské nožky do prvního patra.
Ani ji nenapadalo zaťukat a tak vtrhla do dveří. Až vevnitř si uvědomila, že tu asi není ve správnou chvíli. Vlastně celá ta doba nebyla moc vhodná pro návštěvu. Lily byla opřená Jamesovi o ramena a její stále se ronící slzy mu stékaly po košili. James ji objímal a jemnými polibky do vlasů ji zřejmě uklidňoval. Když cvakly dveře. Lily se s trhnutím otočila, utřela si zvlhlé oči a nasadila ten známý spokojený úsměv.
"Promiňte, nechtěla jsme vás rušit. Jen jsme se přišla rozloučit."pronesla stydlivě Liv a znovu otevírala dveře. Moc nenápadné to ovšem nebylo.
"To nemusíš odcházet."zareagovala ihned Lily, ale Liv ji do řeči skočila dřív, než ji stihla nabídnout další šálek čaje.
"Ne, já už opravdu musím." zarmlala trochu nesrozumitelně a zdvořilým Nashledanou se rozloučila i s Jamesem.
Udržela se a z kuchyně odešla navenek v klidu a vyrovnaná, ale jakmile vešla do chodby upalovala přímo ke vchodovým dveřím. "Tyhle lidi už nikdy nebudu tak trapně otravovat" pomyslela si a vydala se ke svému vlastnímu stereotypnímu domovu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tinna Tinna | Web | 27. ledna 2008 v 17:25 | Reagovat

SUPER!!!!! :-D

2 Jasane Jasane | E-mail | Web | 27. ledna 2008 v 18:40 | Reagovat

Krásné no nevim co s tím Tinka provede:D

3 Alix Alix | 27. ledna 2008 v 19:29 | Reagovat

bezva :o)

4 Maxië Maxië | Web | 27. ledna 2008 v 19:30 | Reagovat

Díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama