____Tak zase někdy příště:)

5) Všechno není tak, jak se zdá

20. listopadu 2007 v 19:55 | Maxië |  *S Tinkou2
No po (hodně) dlouhé době sme pro vás s tinkou sepsali další kapču, zase pomrně dlouhá, ale určitě pěkná <3

"Emm, Emm slyšíš mě?" ozýval se povědomý hlas.
Pomalu otevřela i oči, ležela na zemi, jelikož se na ni seshora dívaly zelené oči.
"Siriusi? Asi sem spadla, co? Ale není to tak hrozný, poznávám tě. A dokonce i vím, proč sem utíkala" zavtipkovala Emm, ale když se pokusila vstát, tak se jí objevily mžitky před očima a podlomily se jí kolena.
" Radši zůstaň sedět, rozhodl Sirius, nechtěl jsem s tebou hýbat a tak sem počkal, až se vzbudíš" dořekl a odhrnul ji vlasy z čela, pod kterými se skrývala zaschlá krev.
"Au!" vyjekla Emm. "proč jsi mě vlastně nedopravil na ošetřovnu?" zeptala se zájmem.
Sirius si sedl naproti ní a usmál se: "Ty přece nemáš ošetřovnu zrovna v lásce, ne? Já jsme nezapomněl, že si tam byla ten den, a ani kvůli komu si tam byla" zašeptal Sirius a sklonil hlavu.
"Ale, nech toho" zasmála se Emm. " Sice nevím, proč si to udělal, a co tě k tomu vedlo, ale já už sem ti to odpustila. A taky sem ti chtěla poděkovat, jak si to vyřešil s tim Petrem, nevím co bych bez tebe dělala. "Kolik je vlastně hodin? Jak dlouho sem tady ležela?" s hrůzou zjišťovala Emm.
" No řekněme, že teď už jsou to zhruba 3 hodiny" vypočítal Sirius.
" A to tady celou dobu nade mnou klečíš?"
" Ne, ještě jsem si stihnul vyčistit zuby, převléknout do pyžama a oznámit McGonagalce, že se zdržíme"
Em podle džín a zeleného trička poznala, že si dělá srandu.
"No, ale asi bychom se opravdu měli vrátit, ne?" podotkla Emm
" Ty ale nikam nejdeš, za ty tři hodiny jsem zkoumal tvůj kotník a přišlo mi, že ho máš podvrknutej, ale neboj Lily….teda i Remus to umí vyléčit" zamluvil rychle Sirius téma o Lily a pomalu si stoupnul.
"To mě tady jako necháš?" udiveně k němu vzhlédla.
" No přemýšlel jsem o tom, ale to by pak ty 3 hodiny byl ztracený čas a tak jsem se rozhodl, že tě odnesu v náručí..Teda pokud ti to nebude vadit" doplnil, když na něj Emm vytřeštila oči.
" Asi mi nic jiného nezbývá" vzdychla a snažila se postavit na zdravou nohu. Avšak zapotácela se a jedinou blízkou oporou byl Sirius, tak se chytila za jeho tričko.
"Jak vidíš pěšky to opravdu nepůjde" řekl Sirius a opatrně odendal její ruce ze své hrudi. Emm zrudla, ale hend na to ji Sirius chytil a nesl v náručí do dívčích ložnic.
"Siriusi, jak si mohl vědět, že mi není nic vážného, když mi tekla i krev z hlavy?" ptala se nesená Emm
" Já to poznám na každém, když přichází jeho poslední hodinka, ale ty si nevypadala nějak moc neduživě" zavtipkoval Sirius a jemně si Emmu nadhodil.
"Co se stalo?" hned jak došli do dívčí ložnice ,Lily vyděšeně vystřelila z postele a pádila k nim. Sirius si ji změřil lhostejným pohledem.
"Spadla." oznámil jí stručně Sirius a něžně položil Emmu na postel. Lily k ní hnedka přiběhla ale Emma ji odehnala.
"Nech mě být." zamumlala. Lily ublíženě uskočila. Radši se tedy soustředila na Siria.
"Co tady děláš ,Blacku? Do holčičích ložnic nesmíš!" vyjela na něj.
"To říká ta pravá. Nelákala jsi mě sem ještě včera?" zeptal se ironicky Sirius. Lily zrudla ale pevně mu odpověděla.
"To jsem ještě nevěděla jakej jsi mizera."
Sirius jen pokrčil rameny:" V tom případě si nemáme co říct, dobrou noc Emm" řekl a odešel.
Emm se na něj ještě usmála a ještě jednou mu pokývnutím hlavy poděkovala. Když se však její pohled setkal s Lilynýma planoucíma očima ,úsměv zmizel a nahradila ho lhostejnost.
______________________________
"Ahoj Jamesi." pozdravil Jamese Sirius. Ten jenom pokývl hlavou.
"Asi bys měl vědět že jsem se rozešel s Lily." řekl mu tiše Sirius. James po něm střelil pohledem.
"Ale já to vím."
"Fakt? Tak to by jsme mohli být k sobě víc přátelštější…" navrhl Sirius.
"Ne." odmítnul James rázně.
"Ne? Proč?" zeptal se udiveně Sirius.
"Kdy konečně pochopíš že některé věci se napravit nedají?!" vybuchl James zlostně.
" Myslel jsem, že jablko sváru byla v našem přátelství Lily" řekl Sirius.
"Siriusi, ty prostě nechápeš, že neexistuješ jen ty a ostatní lidi. Ty patříš meyi ty ostatní lidi a všechno se nemůže řídit podle tebe. A když se ti to konečně v hlavě uleželo, tak nevím, proč bych tě měl brát na milost, několikrát sem tě prosil, aby ses s ní royešel, dokonce sem ti i říkal, ať si s ní nic nezačínáš, ale tu si mě neposlechl. Tak teď nečekej nic dobrého z mojí strany. Nespíš sis ani neuvědomil jak moc si tím ranil mě, ale i naše přátelství" dokončil větu James a vyšel z ložnice.
Sirius byl v koncích, teď ho všichni opustili, ještě dlouho stál u Jamesovy postele a přemýšlel o tom co mu právě James vyčetl. Měl pravdu, choval se jako hlupák. Ale proč? Měl pravdu, na omluvu bylo trošku pozdě. Ale copak se to nedá vyřešit?
______________________________
"Lily?"
"Nech mě být Blacku!" odsekla Lily hned jak Siria uviděla.
"Jamesi?" oslovil Sirius Jamese při obědě. Ten se na něj naštvaně podíval.
"Nic mi neříkej ,Tichošlápku. Nechci to slyšet." zamračil se na něj James a věnoval se dál jídlu. Sirius svěsil ramena. Když zvednul hlavu uviděl aspoň jednu milou tvář která však byla stejně smutná jako ta jeho.
"Tak jak jde život ,Em?" oslovil černovlásku Sirius a přisednul si k ní. Smutně se na něj usmála.
"Asi tak dobře jako ten tvůj ,Blacku. Lily se mnou jednou mluví ,jednou zase ne. Jednou na mě křičí a jednou se zase až moc stará… Je nějaká divná." povzdychla si Em.
" Jestli nejsi spíš divná ty, nejdřív tě přistihnu s mým klukem, s mým bývalým klukem v ložnici a pak se s nim vrátíš z nočních toulek cela zmrzačená! A kdo je tady pak divnej!" skočila ji do řeči Lily, kterou víc než tousty zřejmě zajímal její rozhovor se Siriem.
"Od kdy, Evansová, posloucháš cizí rozhovory?" výsměšně se jí zeptal Sirius.
" A odkdy mi ty neříkáš Lily?" dořekla větu, ale zarazila se a následně zčervenala.
"Však ty víš odkdy, a dokonce i proč, Evansnová" zdůraznil její jméno Sirius.
Lily sklopila pohled a vzala si do ruky namazaný toust, ten však položila zpét na talíř, zvedla se od stolu a odešla. Emm celý dialog poslouchala a v okamžiku, když se Lily zvedla od stolu, chtěla jít za ní, ale Sirius ji zadržel.
"Co děláš, pusť mě!" vyjela na něj, jelikž si potřebovala s kamarádkou vše vyjasnit mezi čtyřma očima.
" Emm, ona ti za to nestojí, nech ji jít" řekl mírně Sirius.
Sekla po něm ostrým pohledem, ale radši si sedla zpět na své místo. Místo ní však od stolu odešel James, se slovy, že tohle i na něj moc.
"Nechceš jít po vyučování někam ven?" navrhnul Sirius.
"A to jako proč?" zeptala se Em podezřívavě.
"Ale ,jen tak. Bez žádných postraních úmyslů." hájil se Sirius.
"Jen aby." řekla Em s přimhouřennýma očima ale pak se nečekaně usmála. "Ráda s tebou někam půjdu." Sirius z toho byl tak zmatenej že jenom přikývl. Em se rozloučila ,zvedla se z lavice a šla na odpoledku.
______________________________
"Slečno Brownová. Na co právě teď myslíte?" zeptala se nadpozemsky znícím hlasem učitelka jasnovidectví.
"Ale ,na nic." odpověděla roztržitě Em a snažila se nevnímat jak se na ni Sirius z vedlejší lavice šklebí.
"A nebyl jsem to náhodou já ,Em?" zeptal se vyzívavě Sirius.
"Moc si fandíš ,Siriusi." odsekla Emma.
"Třeba mám proč…" začal Sirius.
"Proč myslíš?"
"No ,už mi říkáš jménem." odpověděl s úsměvem Sirius a Emma se plácla přes pusu. Vždyť si to ani neudědomila…
" A to snad nesmím?" zeptala se nechápavě, poté co si všechno promyslela.
"Vždyť já ti říkám jménem skoro od začátku tohohle roku, takže nevim, co v tom vidíš za úspěch, že ti říkám jménem." Uchechtla se Emm
"Svoje soukromé rozhovory si laskavě vyřďte až po hodině!" zapištěla profesorka.
Sirius ztichl, ne proto, že by na něj dopadl káravý hlas jasnovidky, ale proto, že si nechtěl svoje vztahy s Emm upravovat před celou třídou, a ponořil se zpět do lenivéEmm seděla tiše a dalších pár minut ji byly pohledy třídy dosti nepříjemné. Už vidí, jak největší drbny hned roznesou po škole, že Sirius si nabrnknul další naivku. Takhle to bylo vždy. Žádné holce po jeho boku se to nepodařilo změnit. Zlí jazykové jsou prostě všude, ale v Siriusově přítomnosti se vyskytují hojněji. Nejhorší bylo, že ona začla mít Siriuse ráda, takže to nemohla popřít, ale jen jako kamaráda. Nechtěla si s ním nic začínat kvůli jeho pověsti a taky kvůli Lily. Pootočila hlavu na svou ousedku, jak si pečlivě dělá výpisky.
"Lily?" zeptala se Emm nedůvěřivě. " Počkej, dopíšu řádek.." odpověděla nezúčastněně.
Když profesorka dopsala poslení větu, Lily udělala tečku a zaklapla sešit.
" Co si chtěla?" zeptala se mírně znuděně.
" Od kdy tebe baví jasnovidectví?" zeptala se pobaveně Emm
" Vždycky mě bavilo.." odvětila Lily, jakoby se nikdy v hodině jasnovidectví nelíbala se Siriem, neprováděla různé blbosti pod lavicí. Tohle nebyla ta pravá Lily, ráda se učila a sršila vědomostmi, ale jasnovidectví ji nikdy nebralo. Že by tím dávala najevo, že i s Emm se nudí víc?
"Aha… tak nic." zakoktala omluvně Em a měla se k odchodu. Lilyin hlas ji však zadržel.
"Nezaplítej se s ním."
"Cože?" zeptala se Em a překvapeně se k Lily obrátila.
"S Blackem. On je ubohej sukničkář. Nikdy nevydrží s jednou holkou dýl než týden. Když tě dostane ,odkopne tě." vysvětlila Emmě Lily se sklopenýma očima. Em k ní přešla. a položila jí ruku na rameno.
"Lily ,je mi líto že ses s ním takhle rozešla."
"Rozešla jsem se s ním kvůli tobě!" vyjela na ni Lily.
"Cože? Kvůli mně?"
"Jo ,kvůli tobě. Kvůli tomu co ti udělal."
"Ale tos vůbec nemusela."
"Ale ano ,musela! Bylas ,teda jsi moje nejlepší kamarádka! Jak bych s ním mohla chodit po tom co ti provedl?"
"Ale Lily ,nechtěl mi nijak vážně ublížit." hájila Emma Siria.
"Ty ho neznáš tak jako já." zašeptala Lily potichu a zavřela za sebou dveře. Emm se zamračila. bylo možný aby měla Lily pravdu?
" Je pravda, že to byl Sirius, kdo jí zavinil pobyt na ošetřovně, ale vlastně už se na něj ani tolik nezlobila, poté co ji vysvobodil z Petrových spárů. To co pro ni udělal mělo daleko větší váhu, než co ji provedl na začátku školního roku." uvažovala Emma.
"Ale proč to vlastně řeším, já si s ním nikdy nic nezačnu. Nikdy sem ho neměla ráda a teď si to u mě trošku vylepšil tím, jak se tu noc zachoval. Ale jestli čeká něco víc než přátelství, tak to se asi chlapeček nedočká" zasmála se Emm, ale úsměv ihned ztuhl když viděla Siria. Až teď si uvědomila,. Že je ve třídě úplně sama, protože všichni odešli, když ona přemýšlela nad krátkým rozhovorem s Lily. Ale Sirius se teď vrátil. Proč asi?
Emm zrudla a pozorovala blížícího se mladíka. "Nejspíš si zapomněl učebnici" utěšovala se. Ale odkdy Black nosí učebnice?
"Ahoj Emmo" přívítal ji mile Sirius
"Nazdar" odsekla, jelikož neměla nejmenší chuť se tu s ním vybavovat. Je moc seběvědomej a jí neobalamutí.
" Copak se děje? Zase tě někdo štvě?" zeptal se Sirius
"Jo pár takovejch by bylo, a jsi mezi nimi i ty Blacku"
" Ale copak? Myslel jsem, že pro tebe budu už jen Sirius?" zmateně vykoktal Sirius, zřejmě si tento rozhovor plánoval jinak.
" Moc si fandíš, už sem ti to říkala předtím, Blacku, já tě mám ráda.." nedokončila souvětí, když zaslechla Benitidu Baskletovou jak se vítězoslavně zasmála a schovala diktafon, a rozběhla se po chodbě se stále se vzdalujícími výkřiky jejích vlastních slov : " Já tě mám ráda"
" Opravdu?" nadějně řekl Sirius
" Blacku, nedokončila jsme větu. Mám tě ráda jako kamaráda. To snad stačí, ne?"povzbudivě se na něj podívala.
" Aha.. Jo jasně je to super, že jsem tvůj kámoš" řekl ne moc povzbuzený Sirius a odešel.
"Tak, toho by měla z krku. Ale chtěla to tak? Samozřejmě, už kvůli Lily, jen ji teď nějak vysvětlí tu pitomou nahrávku. Vlastně to bude muset vysvětlit celé škole" povzdychla si.
"A do háje." zamumlala když zjistila že se k ní žene Lily.
"Co má znamenat ta nahrávka?!"
"Proč se o to tak zajímáš? Vždyť už se Siriem nechodíš."
"Ne ,ale záleží mi na tobě!" hájila se Lily.
"Lily mě nic nehrozí. Kolikrát ti to mám říkat? navíc se Siriem nechodím."
"Ale budeš. Všechny chodí. Časem bude chtít víc."
"Jestli tě to uklidní ,tak jestli bude chtít něco "víc" tak se s ním přestanu bavit." uklidnila Lily Em a vydala se do společenky. Cestou zaregistrovala nejmíň tucet nenávistných pohledů od Siriových faninek. Tak aťsi. vždyť nemájí proč závidět. Nebo jo? Možná že o ni Sirius stojí víc než o jiné… Ale ne. To není možný. Proč taky? Vždyť je jako ostatní holky. Až na to že nedolízá… Moment! Že by ji Black chtěl proto že ona ho nechce? Je to možný ale ryskovat a dolejzat za ním nechtěla. To teda nebude. Cestou do společenky potkala Rema.
"Ahoj." pozdravil ji.
"Ty… Reme…mohla bych se tě na něco zeptat?" zeptala se nejistě Em.
"Jasně že můžeš."
"No…totiž…chodí teď Sirius s někým?" vysoukala ze sebe Em a Remus na ni zůstal zírat.
"Proč se ptáš?" zeptal se překvapeně.
" Vždyť s ním chodíš ty" zasmál se Remus. " Nebo ne?" dodal rychle, když Emm zkřivila obličej do vyděšené grimasy.
" Ne! Ja s ním nechodí, jsme jen kamarádi" vykřila zřetelně Emm.
" Zklidni se. Tak když ne s tebou, tak s nikým" řekl mírně. Otočil se a rychle vyklusal posledních pár schodů po hýbajím schodišti.
Zato Emma se ani nehnula. "Celá škola si teď myslí, že je přítelkyní Siriuse Blacka, největšího proutníka v Bradavicích. Ale všem těm bázlivcům zřejmě nedochází, že ona s ním chodit nemůže. Emma Brownová, chudá holka z mudlovské rodiny si nabrnkla dědice Blackovic majetku."zamyslela se. " Ne, to nedává smysl" zatřepala tmavými vlasy a následovala Remuse.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Terezka Terezka | Web | 21. listopadu 2007 v 16:58 | Reagovat

Ja jeste nejak neztihla si precist ty 2kapitoly predtim,ale az to budu mit tak si to urco prectu..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama