____Tak zase někdy příště:)

2. Kapitola- Naděje umírá pslední

8. října 2007 v 21:37 | Maxië |  *Kendora
Tak přidávám další povídku, tentokrát ze serie Síla emnoty, na přání Buldočice, jsme trošku urychlila vývoj a tak je tady ještě dnes ^^
________2. Kapitola-Naděje umírá poslední_________
Na hradbách stál vzdoroval její muž Radon.
" Radone" vykřikla.
" Co tady děláš, kde je Kendora? " zeptal se zmatený rytíř.
" Neboj, je v bezpečí, sám dobře víš, že kdybych s ní byl a já ničemu by to nepomohlo a tady mohu pomoci alespoň tobě. Musíme vydržet do noci- pak můžu používat kouzla" vysvětlila mu Luna.
" To nikdy nemůžeme přežít"
"Áááá"
Frank! " Franku! Jsi zraněný? Jdu za ním a ty buď opatrný!" vzkázala mu Luna a seskočila z hradeb, aby pomohla zraněným.
Frank ležel dole mezi ostatními muži z vesnice. Zatím nebyli mrtví, ale na nohy je nikdo postavit nedokázal.
" Franku tady jsi! Ukaž!" vytrhla mu s šíleným výkřikem šíp z rány. Byl to jeden z mnoha tisíců, co svištěli vzduchem. Byl otrávený lurgskou krví. Ta nezpůsobí rvnou smrt, ale pomalé přeměnění v Lurga. Luna neznala protilék. Nikdo neznal protilék. Věděla, že musí zůstat v klidu a mít dost čisté vody, aby zpomalila přeměnu. Jenže takovou péči potřebovali všichni muži.. " Luno musíš pomoct všem zraněným" pokáral ji známý hlas. Luna se otočila z pod své kápi na ní hleděla léčitelka z oblasti půlměsíce." Ali! Jsem tak ráda, že jsi tu zůstala, pojď musíme je odnést do bezpečí. Rychle!"Vedle Luny dopadl další muž, měl zohizděnou tvář, v tomhle bylo něco mnohem mocnějšího než otrávené šípy.
" Ne Luno, není jim pomoci, jedinou pomoc, kterou jim můžeme poskytnout je rychlá smrt. Nedovolíme přece, aby se nám proměnili před očima v ty kravé stvůry!" řekla odhodlaně Ali-Mana.
" To nemůžeš udělat, jsi přece léčitelka"
" Luno, já musím! Řekla klidně Ali-Mana " Jinak nakazí nás všechny."
Další muž byl silou malého šípu shozen z vesnických hradeb. Luna se ohlédla, poznala tu tvář! To byl Radon!
" Radone. Ach radone!! Co se stalo?? Neee!"
Avšak Radon ležel nehybně, šíp zarytý v hrudi, ale najednou se ozval: " Luno, nech mě tu, neměla jsi odcházet od Kendory. Neměla ses vracet."
" Ale ty nejsi mrtvý"
" Já jsme dopadl hůř. Luno za pár hodin už nebudu tvůj manžel, budu jako oni. Nechci ti ublížit." Dořekl Radon a upadl do bezvědomí.
" Radone! Vydrž. Musíš vydržet! Už se stmívá, pak se karta určitě obrátí! Ach Radone" žalostně dořekla Luna
" Luno, nedělej si zbytečné naděje a pojď vytahovat šípy. Tím se mutace alepsoň trochu zpomalí" ozval se z dálky hlas, tak chladný, tak klidný. Tak děsivě klidný…
Luna si klekala nad každého zraněného a postupně jim vytahovala zčernalé šípy. Někteří řvaly a jiní už ne. Jejich proměna měla být již brzy dokončena.
Konečně vyšel měsíc. Na hradbách se pokoušela bránit poslední hrstka statečných mužů. Z hradeb již byla zřetelně vidět první řada ohromných načervenalých nestvůr.Je pozdě, to si mysleli všichni až na Lunu, věděla, že teď přišla jejich chvíle.
Vystoupila si na obrannou věž, aby lépe viděla na vojsko Lurgů a na magický měsíc. Rozpřáhla náruč a začala mluvit starolunštinou, nikdo ji nerozuměl, ale bylo vidět, že ví co dělá. Dokonce i Lurgové pochopili, že ona je ústřední osoba a tak se všechny šípy obrátily směrem k Luně. Než k ní však stačil doletět jediný šíp, utvořila se kolem ní stříbřitá bublina, vypadala jako odraz měsíce. Natáhla do svých rukou všechno sluneční světlo, které měsíc odrážel a utvořila velké světelné koule. Toto kouzlo bylo z magického pohledu velmi složité a držet v rukou všechno odražené světlo ze slunce není nejlehčí. Proto co nejryhleji vyslala zářící vlnu proti Lurgům.. temná a hrozivá noc se vinou nashromážděného světla na okamžik přeměnila v jasný den. Jakmile však světlo dorazilo k první linii obrovské nepřátelské armády, zazněla hlasitá jiskřivá rána. Luna spadla z hradeb mezi ostatní muže a vysílením omdlela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama